Úplněk

Úplněk

Úplněk nás sváděl do tíživých snů.
Nad námi nebe, zardělé červánky.
Z dlaní jsme četli čáry svých osudů, 
pili jsme vodu ze staré studánky.

Ve větvích hnízda, tolik opuštěná!
Havrani hledali zbytky z hostiny.
Cesta je ledová a zasněžená,
hvězdy nad námi, z nebeské hlubiny.

Šli jsme po cestách, které nekončily,
ve špalíru tak bezcitných přízraků!
Zdá se snad, jako bychom už nežili. 
Rána začpělá z večerních soumraků.

Co nás upoutalo na tom divném snu?
Zmizel nám najednou starý známý svět?
To bledý úplněk do pokoje vplul!
Ten královny noci neúnavný zvěd.