. 1864. Oil on canvas. The Metropolitan Museum of Art, New York, USA..jpg)
Červencová rána
Sotva se rozbřesklo, milostná záře
jakoby chtěla srdce pohnout k citu.
Leč, láska má jen sama sebe ráda
a já mlčím v tom krásném ranním svitu.
Na kopcích slunce noční tmu vyhání,
břehy řeky zavoní pro rybáře.
Leč, v tom jitru mé srdce tolik strádá!
A já mlčím. Krása, však bez soucitu.
Chybíš mi, chybíš. Co tě jen zahání?
Kam jsi jenom ukryl líbeznost rána?
Poslední slzu mám dávno prolitu!
Za červencová osamělá rána.
jakoby chtěla srdce pohnout k citu.
Leč, láska má jen sama sebe ráda
a já mlčím v tom krásném ranním svitu.
Na kopcích slunce noční tmu vyhání,
břehy řeky zavoní pro rybáře.
Leč, v tom jitru mé srdce tolik strádá!
A já mlčím. Krása, však bez soucitu.
Chybíš mi, chybíš. Co tě jen zahání?
Kam jsi jenom ukryl líbeznost rána?
Poslední slzu mám dávno prolitu!
Za červencová osamělá rána.