Říjnové pocity

Říjnové pocity

V okně se svíce za noci rozžíná.

Bydlí tam malíř podzimních obrázků,

za blondýnku zaměnil tmavovlásku,

nakreslil slunce a svíce zhasíná.

 

Ulice tichá, stíny se míhají.

Říjnový, diskrétní, pomíjivý déšť.

Slzy za láskou dokáží z očí téct!

Pokorně, bolestně a tak potají.

 

Stíny budí sny a trpí samotou.

Malíř skloněný nad svým starým stolem,

přemožen vidinou, únavou skolen,

naplněn po okraj lidskou prostotou.