Půlnoční káva, tušení lásky

Půlnoční káva, tušení lásky
V zázemí pokoje, v šeru chladu
u tebe v domě v zahradě,
pijeme půlnoční černou kávu,
s hudbou v tichu, tak obřadně!
 
Mozart ze zdi po nás pokukuje, 
zima si faldy natřásá.
Láska se pokojem potuluje,
kráska noci, tmavovlasá.
 
Na víčka ti ulehlo tajemství, 
něco se mi včera zdálo.
Mlč prosím, budeme dnes moudřejší,
něco by v nás nedozrálo.
 
Někomu naděje, jinému lásky žal.
Někdo má rád horké, jiný ke škodě vzplál.