Nezbloudíš, přijď!
Ráno byla tak hustá mlha
les však už žil a zašuměl.
Bílý závoj už slunce trhá.
Kraj z podzimu už zesmutněl.
Nezbloudíš, cesta přímo vede .
Lesní potok ti napoví,
kam jít za tou, která tě svede.
A tvé váhání odplaví.
Já čekám a chybuji velmi.
Miluji tě, však vinou hynu,
Jsme oba stejně zranitelní.
s výčitkou v objetí splynu.