Nenaplněnost
Myšlenky se chvějí, jak listy ve větru,
záštitu nad nimi drží lidská láska.
Co takhle uletět na jinou planetu?
Jak tu vše hnije, rezaví, páchne, praská!
Plynou naše dny a marně voní růže,
marně se jabloně svými květy chlubí,
člověk hledá cizí odložené kůže,
netuší co chce a přitom se tak nudí.
Plyne ti čas tak nějak moc jednotvárně!
Co takhle milovat současně dvě ženy?
Na konci zůstaneš sám a ponížený,
s rozbitou hlavou a srdcem v zastavárně.
Myšlenky létají a čas je jenom blud,
trýzní tě prázdnota a přikrčený stud.