Kotník
Kotník mi otéká, bolí, tiše sténám,
doktora musím už asi navštívit,
nemůžu bolestí sama nikam jít
jen s námahou se ze židle sotva zvedám
Navzdory té bolesti do auta sedám,
vím přitom, jak převelmi chybuji
a také jak teď hloupě riskuji.
V paměti nejbližší nemocnici hledám.
Sestra říká, ještě doktor tu jnení,
v čekárně sedím. To nadělení!
Snad dvacetpět lidí tam trpně sedí.
Osud je cynik, často nám žerty strojí,
nemá však žádný slušný vkus.
Ve dveřích sám Adam mile na mne hledí.