Zrcadlení

05.10.2008 05:34

 

 

 

Na tichém místě, pod ochranou Boží,

stojí prostý, bílý, nenápadný chrám.

Z blízké vesnice tam lidé rádi chodí,

poslechnout si Slovo, jak miluje je Pán.

 

Růženec se modlí bezzubými ústy,

babičky, co v odříkání lásku dávají.

Do oblak bílých stoupá svatá píseň,

to hlasy věřících hold Bohu vzdávají.

 

V rozpuklých rukou, sedřených prací,

zpěvníček v sametu křížem znamenán.

Pro lásku Boží a zlému na odvetu

nese se modlitba, co naučil je Pán.

 

Požehnej Pane milému kraji,

a svoje ovečky před neštěstím chraň.

Vždyť znají jen dřinu a přitom hledí k nebi,

kdo by měl už více být tebou milován.

Zpět