V útlaku půlnoci
V útlaku půlnoci, s rosou na dlani,
měsíc mne světlem zahalí
mé srdce žárlivé a plné neklidů
světí mé pocity a šeptá:
S jablkem v dlani jsi ho lákala
a láska pyšná byla tolik mladá.
Byl to však on, komu jsi dávala,
polibky kradené a měla jsi ho ráda.
Půlnoční obloha se nevraživě tváří.
Návraty lásek jsou tak osudné!. .
Zbyla mi tvá vůně na polštáři.
Bylo to tak krásné - a necudné.