. 1864. Oil on canvas. The Metropolitan Museum of Art, New York, USA..jpg)
Svatební noc
Tak prosté je říkat - miluji tě,
a s něhou se dotýkat tvých skrání.
Láska mi sama vede dlaně,
po drahách tvých utajených přání
A co je za očima ?
A co je za tvou duší ?
A co je za srdcem ?
Tak lehce a zvolna přichází má touha,
tak neslyšně se blíží bouře smyslů mých.
S přivřenými víčky necháváš se laskat,
oči jsou bránami do míst tajemných.
A co je za očima ?
A co je za tvou duší ?
A co je za srdcem ?
Hromobití z touhy nelaskavých nocí.
Tak rád bys na všechno zapomněl.
Začínat znovu od nevinnosti?
U samých bran lásky bys zase postát chtěl?
A co je za očima ?
A co je za mou duší ?
A co je za srdcem ?
Hladím tě něžně, a cítím tvoje chvění,
tisíce otázek v srdci mám.
Mlčky tak ležíme, blíží se rozednění.
Svatební noc končí - jistotu postrádám.