Srnčí stezkou

05.10.2008 09:21

V zátočinách tichých,
kde zpívají jen ptáci,
na mechu jahody jsme spolu snídali
a z potoka vodu pili,
- jako dva , co mají si co říci.

I když mlčí a dívají se jinam ........

Je dobře, že raci nevymřeli,
je dobře, že voda se nezkalila,
je dobře, že láska , ač bolí,
důvodem je, proč se probudit.

A vstát i do nepohody ....

Nad horami se slunce zvedá,
proráží mraky - je vítězem nad nocí,
rozlije zlato. Rozvoní louky.
Aby k ulehnutí byly, k milování.

Zatím trhám heřmánek - a sním.

Po horách, nad stržemi,
po tajemných stezkách,
- a tam smí jen laně s koloušky -
strážené jeleny a Bohem,
jdeš tiše za mnou.

Protože lidské cesty pro nás není.

Dívám často na nebe,
jestli už není tvůj čas.
- poznám ho podle hvězd -
Srdce si připravím a duši očistím,
pro strastiplnou pouť.

S tebou.
Za tebou ....