Nemohu odpustit

24.03.2015 00:19
 
 
Když kroky zpomalí vzpomínky
a lovíš  v nich snad svou útěchu.
Tvé myšlenky - jako  pramínky
klesají s mlhami do mechu.
 
Kde odložil sis zavazadla?
Někdo ti je kamsi odvezl.
Asi se do hlubin propadla,
vítr je všude snad roznesl.
 
Píšeš mi, že bys ses rád vrátil,
zdali ti dokáži odpustit.
 
Jak jsme to mohli tak dopustit!
Lituješ, pláčeš - mne jsi ztratil.
 
Zpět