Můj přístav
Ztichněte a sněte, jako v zapomnění
a poslouchejte písně andělů.
Nechoďte za nimi za noci a bdělí,
měsíc vás táhne k bludným kořenům.
Sněte však: o hudbě, která vám zní v duši,
z touhy nelze dopsat milostný list.
Svítání, ráno náš hluboký klid ruší.
V rozbřesku dne si nikdo není jist.
A do spánku vpluji, přístave můj krásný,
z mámení mrákot vstanu do jitra.
Slunečnou cestou den vchází zase jasný,
do třešňového rána jsem svěží procitla.