Konec všem snům

05.10.2008 03:13

 

Zatímco v osudu je dávno rozhodnuto,

srdce mé odmítá tu pravdu pochopit.

Je to tak těžké a je mi vskutku líto,

lásku všech lásek navždy opustit!

 

Jak řeka plyne, stromy k tomu kolem,

už zítra budu sůl svých očí pít.

Jen duše doufá, s tichým, tajným bolem,

že mohu aspoň sny své touhy snít.

 

V zahradě stinné, tiché k podvečeru,

uprostřed vůní, které nese den,

svou lásku čekám, laskám v klidném šeru,

není to těžké, ani snadné jen.

 

Slzy jsou úleva, i myšlenky se míjí,

záchvěvy lásky jsou mé vyznání.

Do písku píši - vrať se mi můj milý!

Pomalu vchází, Bože, svítání.

 

Zpět