Hladový pták

05.10.2008 03:55

Hladový pták se prochází po okně
po celý den.
Podzimní list
dolétl k zemi
jak milostný dopis, neotevřený,
a umíral - jak umírá nevyslyšený cit.

Mží do stromů.
Mraky se táhnou krajinou a tak,
tíseň rozprostřou v prostírkách.
Nejde ti usnout a je ti úzko,
máš neurčitý strach....
Vzpomínky doléhají,
jak těžké mátohy.....
Kdysi byly krásné
ale v té šedi podivné noci
ztrácí svůj smysl pro útěchu stesku .

Ale - ten hladový pták,
do oken se dívá.
Podzimní vítr,
čechrá černé peří,
zobákem tluče,
křídly mává mlhám.
A déšť se opírá do oken,
ať přestane, říkám,
a krůpěje stékají jak slzy
nemilovaného, nechtěného, zrazeného..

Všechno je marné.
Mezi mraky prosvítá měsíc.

Zpět