Tajemství srdce

On ženatý, ona vdaná

Láska na úvěr

Láska na úvěr

  Nechť soudí nás ti, co lásku nepoznali, vinu že nemáme, nevěří. Jsme jenom lidé, a snad nedokonalí. Naše city nejsou pápěří.   Nelétají tak, jak se jen větru zlíbí, hladinu klidných vod nečeří. Možná, že děláme problémy a chyby. Oba jsme někomu...

Polibky v letním dešti

Polibky v letním dešti

Polibky v letním dešti Déšť klesá tak zmámeně do kopretin, lekníny v jezírku dřímají, polední zvony nám vyzvánějí a naše rty se líbají... Slunce si pohrává se svými stíny, listy si s větrem šeptají, tajemství, co ví jen kopretiny, stejně, jako my, neznají. Jsem jako ta louka před senosečí, tvé ruce...

Nezbloudíš, přijď!

Nezbloudíš, přijď!

Ráno byla tak hustá mlha les však už žil a zašuměl. Bílý závoj už slunce trhá. Kraj z podzimu už zesmutněl. Nezbloudíš, cesta přímo vede . Lesní potok ti napoví, kam jít za tou, která tě svede. A tvé váhání odplaví. Já čekám a chybuji velmi. Miluji tě, však vinou hynu, Jsme oba stejně...

Za svítání

Za svítání

Četla jsem ti verše, za svítání, ptáci se k ránu vzbudili. Ta chvíle naše, bez milování, jen spolu být jsme toužili. Ještě nás hřály chvíle milostně, o lásce slova nevyřčená. Jen do tmy šeptána. Tak úzkostně, do větru jako odhozená. Svítáním až pobledne obloha, náhle ztrácí noční kouzla. Snad naše...

Ještě za mnou ohlédni...

 Ještě za mnou ohlédni...

Ještě než začne déšť smývat tvé stopy, že jsi tu byl, zanech znamení. Potom pláč, dřív než déšť, nám tváře skropí. Budeme smutní, tak sklíčení. Ještě než sníh bude na cestu padat, za mnou se prosím ohlédni. Pak začne soumrak den do noci lámat a bez nás se pak rozední. Spolu se potkáme v říši...

Zůstaň tu ještě

Zůstaň tu ještě

Zůstaň tu ještě do svítání, oheň už brzy dohoří. Ráno zase budeme tak sami, svítání noc když pokoří. Bude-li svítat, pak otevřu, půjdeme zase od sebe. Pro tebe si ještě více lžu. Všem říkám - jsme jen přátelé!  

Večerní schůzka

Večerní schůzka

Šero už padá na náš milý kraj. Zavoní květy hrušní a jabloní. Bělavé lekníny zdobí vodní ráj. Střemcha v noci toužebně zavoní. Chceš se zas sejít? Přijď tedy k růžím. Nad cestou se už docela setmělo. Po tvých slovech lásky, po tobě toužím, měsíci se dnes svítit nechtělo. Letní noc už svléká svůj...

Lekníny

Lekníny

V trávě se kapky rosy zatřpytily, když ranní hvězda zasvitla. Ve větvích se ptáci probudili, s tebou jsem náhle procitla. Proč jsme se večer nerozešli, když vyšel měsíc vstříc? Jaké jsme asi hledali štěstí, při svitu voskových svic? Lekníny, proč dnes svůj sen nedospaly a tak mlčky se skryly do...

Lesní studánka

Lesní studánka

Lesní studánku studí mráz z rána, dub do ní listí shazuje. Ráda chodívám za ní a sama, když duši láska spaluje. Asi bych jiný osud zvolila! Však jde se ohlížet zpátky? Dvěma, bože, jsem lásku slíbila. Ach vášni, osude vratký! Na mne se dívá plovoucí měsíc, vysmívá se mi, jak se zdá. Také se směji,...

Já věřím, že je štěstí ...

Já věřím, že je štěstí ...

Já věřím a doufám, že je štěstí! Však láska i bolest přináší. Zdá se nám, že jsme jak na rozcestí, víme, co nevěra obnáší. Z nabídky života kus ukousli. Nezhořkl nám, jak by se zdálo. Všechno nás tak najednou okouzlí! Dali nám vše? Dali tak málo! Hříšné cesty nás vedou do ráje. Spolu nás postaví...

Upovídané růže

Upovídané růže

S deštěm si růže o nás povídají, až teď jsme je teprve zaslechli. Rty se tak něžně sebe dotýkají. Mraky na nebi slunce vydechly. Do oken proudí vlhká vůně lesa, celičká voňavá od potůčků. Z oblaků jak závoj letní déšť klesá, tak zvolna, tiše, tak pomaloučku. Z trávy upije slunce jemnou rosu, pak...

Už je podzim

Už je podzim

Už nekvete, jasné nebe s hvězdami, uvadá růže, co mne těšila. Přilétá podzim, mračna jsou nad námi. Svým úbělem tak něžně svítila. Musíme zatopit. Už vane chlad z hor, sníh zalehne lučiny v údolí. Do oken nám zazpívá větrů chór. Až přijde jaro, zima povolí. Polínka v krbu nám léto nevrátí, svět...

Sama mezi zdmi

Sama mezi zdmi

Zvečera se dívám na staré střechy domů, z mého okna. Má oprýskané rámy. To ještě včera jsme byli jen spolu. Láska úžasná! Skutečná a s květinami. Čas plyne jak řeka, a už se asi stmívá, slzy mě skrápí a já jsem tak netečná. Když nejsem s tebou, snad ubývá mi síla. Hříšnice! Tak stojím si. A stejně...

Třpyt hvězd

Třpyt hvězd

Já tak obdivuji třpyt hvězd za úplňku! Myslím na ty, co zrovna se milují. Popíjím kávu z růžového hrnku, mé srdce mlčí a rty něco slibují. Miláčku, nejsi a já tě celá cítím, nejsi tu však zase, já ti rozumím. Do sítí, co předu, jednou tě chytím, čekat a doufat, to moc asi neumím. Půjdu lehce, jak...

Sním ...

Sním ...

Snilo se mi o lásce, za nocí hvězdnatých,  růže mi do oken voněly. Sladké vzpomínky, do fantazie zajatých,   jedna  druhou lehce míjely. Měsíc to však nebyl, kdo se mnou tajně líhal a  objímal v čase  svítání.  Kdo jiný než ty sám! Při svitu hvězd mě líbal. A...

Dopis manželovi

Dopis manželovi

Já píši teď, abych pravdu ti doznala, vím, že se trápíš, zoufáš si. Je těžké ti říci: Lásku jsem poznala! Byl to moment, zlom v extázi. Já city si pro tebe jenom střádala. Ty je utratil. S kým asi? Nevíš, nevíš! Jak jsem se dlouho týrala. Teď ale mi všechno dochází. Já mám také právo na štěstí a...

Tajná místa

Tajná místa

Já znám ta místa, jarním zpěvem okouzlená, uchvatným tak, že se zastavuje tep. V bílé mlze je krása utajená, na nebi plují mráčky a dravčí ladný let. Taková místa máme. Spolu se scházíme a nejistí tak, jak listy z podzimu. Z pusté všednosti ke slunci kráčíme, za láskou bez viny, k jezírku...

Teď jsem zraněná

Teď jsem zraněná

Kdo jsem já a kdo ty, lásko má, přivolaná z nocí a dnů, osamělých chvil. Já byla ženou, vdaná, leč nezbožňovaná. Osud mi cos podivného všil, má láska a cit mezi dva muže rozdaná, kde kdo by ke mně zlobu rád dštil! Ale jsem právem, do tebe zamilovaná. Zažili jsme tolik krásných chvil! Snad, cítím...

Hledej naši lásku

Hledej naši lásku

Co bylo už námi obětováno? A jak by přicházel zvláštní smír. Jako by nás semlel vodní vír. Zdmi je to tu kolem nás obehnáno. Co bylo ještě námi nesehráno? Pokud napadá nás těžký splín, a z naší lásky se stává stín. V slzách ulehnem a vstaneme ráno. Cit prchnul do mraků a jen zamával. Uletěl ti! S...

Už je rozhodnuto ...

Už je rozhodnuto ...

Zatímco v osudu je rozhodnuto, srdce odmítá pravdu pochopit. Je to tak těžké, a je mi líto, že musím svou lásku navždy opustit. A řeka plyne v tom truchlivém čase, stromy se nad ní tiše sklánějí. Hvězdy vyšly a je tu tak krásně, že city k tobě se mocně poutají. Do písku napíšu, že tě mám ráda, kdo...

Nedopsané řádky

Nauč se citům

Nauč se citům

Nechtěj, aby závist známých lidí, krásu života zkazila. Dřív než pochopíš záhy, co cenu nemá, pak do mysli to pravé zaseješ.   Složité tak, naučit se je třeba, základům citů, které jsou podstatné. A hned pochopíš, že se tvůj hněv vstřebá, neponížíš blízké, ani sebe ne.   Znamení lásky,...

Kdy bude jaro?

Kdy bude jaro?

Z nebeských polštářů zas létá bílé peří, tak doufala jsem, že už nebude, dřív než se probudím, snad přijde jaro svěží.   Ty kráso jarních rán, ty můj divný přelude, v ledovém větru zas tančí vločky, ale já vím: bílou pýchu jaro dobude.   Do tanečních botek mu bůh zatlouká cvočky, děravý...

Proč psát básně

Proč psát básně

Přijde-li den, tak zimoumřivý stejný jak byl ten včerejší, víc snad jsi mrtvý, nežli živý a není nic, co konejší,   cítíš-li, že už nemá cenu, vyhlížet oknem zamženým, zda nepošle bůh krásnou ženu a staneš se opět spaseným,   tak poznáš pachuť na jazyku, zrozený z nahoty a sám, odsouzený...

Sonet týrané ženy

Sonet týrané ženy

Ve zlobě a zášti si chladné lože steleš, pro tebe hvězdy večer nevyjdou. O lásce mluvíš, a jak by byla peleš, ve smutku krásné city zahynou.   Někdo tě snad zranil a možná cesty zkřížil, když jednou jsi šel v noci za milou? Koho jsi miloval a kdo ti ublížil? Ponížen zůstal jsi před...

Půl sedmé z podzimu

Půl sedmé z podzimu

I. Deštivý večer a chlad se protahuje dveřmi. V oknech, naproti, se líbají milenci. Ale ještě včera měla zatemněná okna. A asi plakala. To proto, že bylo léto a chodíval k ní muž. V dlani drtil lahev a toužil za ni jít. A přemýšlel, zda má či nemá otevřít dveře. Vejít do podzimu.. Je třeba...

Když miluje muž

Když miluje muž

Když muž miluje, tak je sám stvořitelem, podobá se bohu v jeho samotě. Stejný jak rosa, jak déšť před večerem, zraněný láskou, ve své nahotě.   S hvězdou umírá a ve slunci se rodí, hlasem velikým věčnost svou vyzývá. Bohyni plodnosti svou písní budí, jen ona ji zná, je tak líbezná.   Tak...

Křehké chvíle

20.02.2010 20:59

Nejsem z těch ...

Myslím na husy, jak krky natahují, jak ruce chtivé cosi uchopit, jak mozek, co chce něco pochopit a těla se k sobě vstřícně přibližují.   Radši mlč. Ať činy slova zastupují! Chtěla bych brát, ne tě hned oloupit, něhu ti dát, ne jen ji podstoupit, Nejsem z těch, co jen se někdy...
05.10.2008 10:13

Nedopsaný dopis

  Vím, že mne miluješ, však slova ti váznou, na stole leží tvůj nedopsaný list. Komu jsi psal? Kam slova ta padnou, a kdo je bude zítra v úzkosti číst?   Miluj mne lásko, dokud máme sílu, miluj mne z půlnocí, stesky se rozplynou. Ráno pak vstaneme a rozejdeme v míru. Snad cesty té lásky...
05.10.2008 10:09

Naše jména

  Na kmenech stromů jsou vyryta jména, ty víš, že jsi se mou tam z večera stál. Byla jsem tvá, však vzala mi tě žena, kterou jsi víc než mne tehdy miloval.                   Přišel jsi z večera, já dveře otevřela, horký čaj s medem jsem ti...
05.10.2008 09:24

Než začně padat sníh

Za okny se už dřív stmívá, šediví obloha a já jsem líná, si obléci o jeden svetr navíc - nechce se ještě do chladných rán. Do vlasů se mi vpletl žlutý list. A naše louka, plná vroucných slibů, zežloutla a už nevoní po heřmánku. Na hladině studánky plavou tvoje oči, jen do nich se nachvíli...
05.10.2008 09:21

Srnčí stezkou

V zátočinách tichých, kde zpívají jen ptáci, na mechu jahody jsme spolu snídali a z potoka vodu pili, - jako dva , co mají si co říci. I když mlčí a dívají se jinam ........ Je dobře, že raci nevymřeli, je dobře, že voda se nezkalila, je dobře, že láska , ač bolí, důvodem je, proč se probudit. A...

Milostná hodina

23.07.2011 22:46

Až se mne řeka ...

 Až se mne řeka bude z jara ptát, zda chci jít s tebou po nábřeží, řeknu jí – ano! Nesmím se bát. Pravda je v tom, kdo věří. Až slunce se dotkne paprsky svými a tvůj krok přidá se k mému, v poupátcích pod sněhem stulenými, rozpustí strach, rozpustí trému. A budu to já! Budu ta žena,  ve...
05.10.2008 04:29

Naše chvíle

Šel jsi se mnou po dlouhé cestě, já nesla za tebou batoh a hůl. Usedali jsme znavení na kameny a stráně, chladili si nohy i unavené skráně. Deštná mračna i slunečné dny, těžká vůně mlází, žár horka polední. Nebyla chvíle, kdybych se nemodlila. Každý z těch dnů může být poslední !
05.10.2008 03:22

Neříkej mi, prosím

  Neříkej mi prosím, že mne máš rád, ale že… nemůžeš se mnou být. Budu pak chodit po smutných místech, vyhledávat kouzla soumraku a bát se, že ráno pro slzy neuvidím slunce. Neříkej mi, prosím, že se ti po mně stýská, ale že … nemůžeš za mnou jít. Budu pak hlídat ulici, za záclonou, jestli tě...
05.10.2008 03:20

Čekárna

  Na venkovském nádraží, s truhlíky muškátů, čekám na tvůj vlak. V parném, letním dni.   Koleje tráva obrůstá a kolem voní akát. Vůně naléhá. Nelze ji nevnímat. A slunce se opírá do oken čekárny. Je takové ticho. Ticho .....   Neznám hodinu, nechápu tvůj čas. Toho mám dost. Vždyť je...
05.10.2008 03:18

Život proti smrti

Poslední tvůj chléb. Nedá ti to spát. Za noci chodíš se s těstem polaskat. A vůně už stoupá až k bráně věčnosti. Vzpomínky. Slzy. A hodně úzkosti. Už nezbylo nic. Jen brána. Naděje ? Ve starém deníku ti chybí jedna stránka. Chvíli jsi zoufalý. Kam se vše poděje ? Poslední dopis, slza - vzácná...
05.10.2008 03:06

Láska vodní paní

  Když pára z hladiny z večera stoupá, list padá ze stromu, chce se kolébat. A Vodní paní se pod hladinou houpá, bez měsíčního svitu není schopná spát.   Tu ryby laskají velkolepou ploutev, břichem svým žlutavým zlatí hladinu. Ona je překrásná, zeleně se dívá, připlouvá v tanci na vodní...
05.10.2008 02:54

V útlaku půlnoci

  V útlaku půlnoci, s rosou na dlani, měsíc mne světlem zahalí mé srdce žárlivé a plné neklidů světí mé pocity a šeptá:   S jablkem v dlani jsi ho lákala a láska pyšná byla tolik mladá. Byl to však on, komu jsi dávala, polibky kradené a měla jsi ho ráda.   Půlnoční obloha se...
05.10.2008 02:45

Úradky noci

  U dubového stolu  nad hrnkem horké kávy  my, milenci srdcí rozpolcených  sníme a mlčíme o nocích i dnech  co nebyli jsme spolu   Na zdi hodiny tikají čas předbíhá se s tepem jsme milenci co nesmí spolu být v hříchu prosíme tělem i duší za nebevzetí ....   Za...
05.10.2008 02:34

Takové ticho

  Takové ticho je - umocněné hudbou. V polštářích skrývám své nedosněné sny. Na bílých zdech tančí jemné stíny. Za okny svět. Opuštěn. Je zlý!   Za dveřmi stojí tichý anděl smíru. Zelený čaj v čínské konvici. Samota voní v tichu tom a klidu. Mandle a rozinky, sypané skořicí.   Neboj...
05.10.2008 02:29

Svíčka lásce i žalu hořící

  Svíčka lásce i žalu hořící, vosk ji po těle pomalu stéká. Je horká jak žena toužící, v tichu se pomalu svléká.   A světlo se chvěje jako duch, vášní rozpaluje tělo.  Nad ní se chvěje v proudu vzduch.  Smát nebo plakat by se chtělo.    Ve stmívání dne se vosk...
05.10.2008 02:27

Večernice

  Světlo krásné večernice, klesá na můj sad. Měsíc slídí na rybníce, chce si povídat.   Vítr něžnou píseň hraje, květy chví se v zahradách. Prázdno v hlavě, srdce taje, vše je jako světlo v tmách.   Do podloubí stín se vkrádá, nemám z něho strach. To duch noci se mnou hrává, tajný...

Adam mne má rád

Seznámení

Seznámení

  Právě, když jsem mávala na taxikáře, vítr se rval s mým deštníkem, něco jsem měla s kotníkem, od líčidel směšně zabarvené tváře.   Díval se na mne ze dveří zelináře a bavil se jak v divadle, možná, že ho snad napadne, odvézt mne, proboha, do mé kanceláře.   „Ach slečno“, řekl mi a...

Skoro smutný den

Skoro smutný den

  Druhý den se vlekl jak unavený poutník, pršelo zase, jak zvykem v říjnu. Trápil mne můj poraněný kotník, pojedu domů včas a trochu si snad zdřímnu.   Do ztichlé zahrady jsem se z okna dívala a pořád jsem váhala jít domů, Na něco možná tady čekala, pod dohledem těch starých a nádherných ...

Pocity

Pocity

  Jdem spolu za deště rozzářenou Prahou, smějem se všemu a něčemu, naslouchám muži tak sdílnému, prožívám chvíli snad romanticky hravou. Jak dlouho jsem nežila pro lásku pravou? Věřila dříve kdovíčemu, taky jsem potkala ničemu, můj život se řítil vpřed jak rychlodráhou.   „Krásná...

Kotník

Kotník

Kotník mi otéká, bolí, tiše sténám, doktora musím už asi navštívit, nemůžu bolestí sama nikam jít jen s námahou se ze židle sotva zvedám   Navzdory té bolesti do auta sedám, vím přitom, jak převelmi chybuji a také jak teď hloupě riskuji. V paměti nejbližší nemocnici hledám.   Sestra...

Procházka v ledovém větru

Procházka v ledovém větru

Ledový vítr cloumá větvemi stromů, okna nárazem vichru zachvějí. Spěchají lidé odevšad domů a v teplých hnízdech se navzájem milují!   Adame, rozum měj, já dnes nikam nejdu, zima mne ničí a mráz ubíjí. Z těch tvých nápadů ze světa sejdu. Ty máš ale divnou a směšnou mánii.   Konečně chci...

Já vím

Já vím

  Ráno už sníh napadl na střechy domů hřeji se ve své teplé posteli, ještě, že dnes máme zas neděli, snad můžu žít chvíli bez šílených shonů.   Hudba z rádia mne pohladí na duši, poslouchám ráda tiché tóny, pro hudbu cítím vřelé sklony, jen ať mne nikdo dnes z klidu neruší.   Já...

Snídaně v nóbl kavárně

 Snídaně v nóbl kavárně

  V domě starém, stranou Václaváku kavárna voní po skořici, Adam mne zval - něco mi říci, sedím tu jako na napínáku.   Dva si dali, každý po panáku, snad cítím pohromu blížící, nesnáším lidi tak mlčící, tak pověz cos chtěl, ty Nezdvořáku! „Že je tu skvěle?“ ptá se nevinně, tváří se tak...

To předjaří...

To předjaří...

  Mám s Adamem schůzku u Národního. Rychle si rtěnkou přemaluji rty, zdravím slunce hledící za okny, poběžím mu vstříc do dne předjarního. Od řeky táhne ještě závan chladu. Sníh už taje a mizí z ulice, v kašnách už oživají chrliče, Jemná zář z oblohy zalévá Prahu. On stojí na rohu s pěti...

Večerní

Večerní

  Probírám se city v útulném pokoji, jemná hudba mne rozechvívá, dívám se na nebe, už se stmívá, chtěla bych ti zašeptat, jak tě miluji.   V těch tónech je tolik vzrušení i stesku, myšlenky - pírka letí do noci, jsi mojí láskou, mojí bezmocí, kráčíme spolu k největšímu třesku.   Na...

Ranní snění

Ranní snění

 Pouliční hluk a ptáci ve stromech - budíček! Obvyklá sprcha a cigareta s kávou, poslouchám hudbu tak notoricky známou, Bože, teď mi upadl z halenky knoflíček...   Jako vzteklý pes mi vrčí mobil v kabelce. Nikdy ho neberu po ránu, když vstanu, piji kávu a dívám se na zahradu, trsy květů v...

Na kolotoči

Na kolotoči

Myslím na husy, jak krky natahují, jak ruce chtivé cosi uchopit, jak mozek, co chce něco pochopit a těla se k sobě vstřícně přibližují.   Radši mlč. Ať činy slova zastupují! Chtěla bych brát, ne tě hned oloupit, něhu ti dát, ne jen ji podstoupit, Nejsem z těch, co jen se někdy...

Bláznivá láska

Bláznivá láska

U sebe nosím sešit tvých básní, když mohu, tak si v nich čtu. V mysli se nad nimi trochu zasním, bloudím si v milostném snu. Nosím je proto, abych věděla, jak umíš bez vady lhát. Tvá slova by lahodně nezněla, kdybych se snadno chtěla dát. Jak lovná ryba do sítí mířím. Lovec téměř nedýchá. Ještě mu...

Intermezzo

Intermezzo

Kdo uvěří lásce, tak nemiluje. Jen blázen by šel katu vstříc! Kdo klidu si neváží a o rány usiluje, brzy pochopí, že nedostane nic. Láska je loď, co do ráje pluje. Ti dva si v plavbě libují. Ona si tiše své plány kuje, on hledá po slepu pevné zábradlí. 

Martin a Liliana

Martin se učí snít

Martin se učí snít

Snad jednou z večera usednem pod jabloní, tu zavoní růže, a z polí rudé máky, pak ruku mi sevře a já asi taky, zůstanem tišší, oba tak bezbranní.   Když přivře oči, chce být políbena a já tu ženu líbat neumím, asi ji trochu možná urazím, a tak ji zašeptám: má přislíbená.   Vás žádná krása...

Martin

Martin

Pod starou střechou, v patře bez výtahu v bytě tak malém a v něm plno knih, žije Martin, skoro jako ten mnich z oken vidí na téměř celou Prahu.   Často se dívá mlčky do oblohy, vyjde-li hvězda, kterou dobře zná, říká ji, Lili, hvězdo kouzelná. K romantice má zřejmě skryté vlohy.   Nad...

Ztracená

Ztracená

 U okna si rozčesala své dlouhé vlasy, praskaly jako polínka v plameni. Tajemné jiskry, tak skryté v kameni, obnažily kousek její krásy.   Dívá se zasněně do oblohy, jako když jeho tvář toužebně hledá, sepnuté ruce a v tváři tak bledá, jedem hadím ušknutá do nohy.   Ach, kam jen...

Ať přijde tichý déšť

Mám tě, mám

Mám tě, mám

  Mám tě, mám, po ránu na blízku! Tvá ruka, co mě hladívá, jak přívěšek je chladivá, na mém dlouhém zlatém řetízku.     Tvá vůně v závěsech ulpívá. Chci spát tam, kde zase nejsi, mé srdce mě nekonejší. Končí něco, nebo začíná?   Mám tě, mám, z večera pro...

Bílé košile

Bílé košile

V podzimním ránu slunce málo hřeje, vítr se prohání po kraji. A v ohbí řeky kdosi prádlo pere a říká: jablka uzrají!   Vítr se honí po hladině řeky a voda je sladká, nestudí. A její pramen žije celé věky, proto ji lidé tak milují. A jednou tu řeku přejdu v brodu, až mi tady...

Vzpomínku mi zanech

Vzpomínku mi zanech

V tom krásném předjaří! Ještě ruce zebou, zima si vladaří a stále jsem s tebou.   Snad ten dům, který znám, se střechou sedlovou, stále tak stojí sám, s rezavou podkovou. Zatopíme v kamnech, šiškami z borovic, vzpomínku mi zanech, jinak nic, více nic.   V tom krásném...

Vůně všedního dne

Vůně všedního dne

  To ta vůně všedního dne! A ty drby na pavlači. Prastarý strom se k nebi pne, na něm první hnízdo ptačí.     Na starém dvoře klepadlo, mladý kocour tiše číhá. Asi ho z jara napadlo, ochránit tu něhu hnízda.

Milovala jsem básníka

Milovala jsem básníka

  Nosil prsten, se smaragdem, dvě písmena vyrytá. Chodili jsme soumrakem a já po cestě klopýtla.     Nosil hlavu jako kníže! Veršem zlatě vázaná, slova šeptal omamná. Na konci však těžké mříže ...   Dnes máš otlak od prstýnku, v tváři vrásku ženáčů. Občas...

Muž a hvězda

Muž a hvězda

  V domě pod střechou na předměstí, nyní v křesle od babičky, tichý, s přivřenými víčky, zasněně stojí na rozscestí.     Večerní zvony, už se stmívá. Vyjde hvězda, jako žena, tajemná a nedotčená. Jak koketně se z výšky dívá!   Noční vánek vzduch...

Procházka

Procházka

Celý kraj slunce ráno zaplavilo a jak slza rosa zářila, louka se jí tak rozvoněla! Vzácná to chvíle a od květů bílo.     Její srdce se dříve nemodlilo, láska ji hlavu teď zmámila, do duše se tiše vplížila. A tak něžně ji něco pohladilo.   Martine, pošeptá bílým...

Krasolhaní

Krasolhaní

  Píšu si verše a noc zakrývá mou touhu. Hvězdy na nebi počítají čas. V závrati lásky jsme sami, sami, sobě i temnotám tak vydáni napospas.   Stejně jako já, se tak plamen svíčky chvěje. Vzdálený hlas se vrací s ozvěnou. To jsou slova! Hříšné, krásné...

Letní vábení

24.07.2011 12:42

Ať přijde tichý déšť

 Ať už přijde tichý déšť, ať zlíbá moje růže. Ať na trávu lehne též, vždyť kráse vstát pomůže.   A  obejmu krásný keř, až zabolí mne kůže, vyslechnu si malou lež z úst jediného muže.
23.07.2011 22:40

Červencové ráno

 Zakrouží křídla oblohou, slunce pozvou ven. Růže se lehce zavinou, vůni dají v plen. To lidské nitro raněné, útěchu v jitru hledá. Milostné ráno zmámené, na srdce člověku sedá. Právě se víla probouzí, z nebe verš je čten. A vítr ho pak roztrousí, torzo zbude jen ...  
23.07.2011 22:39

Kouzlo červencových nocí

       To les skryje v noci všechny tiché lásky, co objetí se dočkat nemohou. Ty spěchající dívky, ty tmavolásky, splynou tak snadno s tmavou oblohou.   To noc skryje v lese rozjívené krásky za svitu hvězd své rty si malují. Milenci skrytí za kouzlem masky, rudé rty slepě a...

Tajná láska

25.02.2010 01:12

Večerní hudba

  Ach, ta hudba večerní, jak tajemně hraje! Oblohou proplouvá kouzelný svit. To měsíc zpod mraků ze zvuků těch taje, sám sebou okouzlen, o lásce touží snít.   To snáší se večer v něžném, tichém svitu, v dojemných akordech snad srdce roztává. Toužíme probdít noc, v tom klidu, do...
25.02.2010 01:11

Dobrý můj smutku

Dobrý můj smutku, u tebe vše tak prosté žalost tvá i něha tvá, zasetá, požatá, sklizená. Posvátný klid tvůj zdobí, krása utajených kaplí, - kde slova tak tichá, - kde prosby tak vroucí. pronáší člověk nemohoucí. Úlitby slz jsou tak srdcervoucí! Dobrá má chvíle, zrozená z víry, ranní nach tě...
17.02.2010 21:44

Trny

Co všechno čtu v očích trpících lidí? Klopí je, jak by se styděli, kdyby do mě trochu viděli, jejich trápení se mým snadno zmírní.   Jiným radu dám, sobě nedovedu. Čelit útrapám? To jsme zbabělí. Na něco jsme i nejsme dospělí. Bránit se křivdám? Ten boj nepovedu...   A kdyby jednou,...
14.01.2010 00:24

Mrazivá mlha

     Mrazivá mlha do stromů padala a tvé oči stejně tak chladné byly. Mlha že zvedne se, v to jsem doufala,. že zůstaneš se mnou, jen chvíli. Kam láska tak chodí, když nás opustí? Na její dveře bych pěstí bušila. Na prahu stála, dokud mne nepustí, o její přízeň se prosila.  
28.11.2009 17:23

Maluji svět

 Malířkou jsem a jdu s paletou, do kopců, kde ptáci létají. Čekám, až louky vykvetou, maluji ty, co se líbají. Zavane vítr,sladký a vlahý,  mé rty na tvůj polibek čekají. Maluji náš svět něžnými tahy, myslím na tebe potají.
28.11.2009 17:22

Taková touha má

Ranní hvězdy v hladinách se vzhlíží, obrysy kopců omývá svítání, Všem těm co bděli, oči se klíží, však milující netouží po spaní.  Hlídám rozbřesky, miluji svá rána,  když z růží tak svěží povstanou. A louka v květu, sluncem zulíbána, zní hudbou vroucí, tak prastarou. Taková touha má,...
28.11.2009 17:20

Vyznání

 Tvou lásku kdybych nikdy nepoznala, pak pustá by byla má zahrada. Květy bych zrána sotva zalévala, den každý prožila, leč nerada.  Tvou lásku kdybych nikdy nepoznala, a mé city neměla komu dát, smutné své lože každý večer stlala, sebe ani nemohla milovat.    
28.11.2009 17:18

Kdybys byl...

Kdybys byl stromem a já jarním vánkem,  ve větvích hrála a tančila.  S jarem by ptáci k tobě přilétali  a hvězda nad tebou zářila.  Kdybys byl tůní a já lesní vílou, v hlubokých vodách se koupala.  O tajemstvích lásky ti vyprávěla,  s tebou se milostně...
28.11.2009 17:14

Den plný krásy

Ráno zdraví všechny květy jara,  kalichy k slunci zvedají.  Svěží rosou zazelená tráva, ptáci si písně skládají. Svádějí cesty, heřmánkem voní, slunce je hlídá v poledne. Na louce modré zvonečky zvoní, kdo unaven, rád usedne. Pro nás večer hvězdy vycházejí, měsíc nahlíží do oken. Moje...
17.11.2009 19:38

Půlnoční zvony

  V dálce už zvony k půlnoci vyzvánějí a hvězdy nad námi drží stráž. Stromy se ve větru větvemi dotýkají, stejně tak já hledám tvou tvář.  V dálce už zvony k půlnoci vyzvánějí a hvězdy nad námi drží stráž. Stromy se ve větru větvemi dotýkají, stejně tak já hledám tvou tvář.  Objetí,...
17.11.2009 19:36

Ještě se za mnou ohlédni!

  Ještě než začne déšť smývat tvoje stopy, dej mi znamení, že jsi tu byl. Pak pláč, dřív než déšť, nám tváře skropí. Však ty naše sny už dávno smyl. Ještě než sníh začne z nebe tiše padat, na cestě se ještě ohlédni. Pak začne se tiše noc mezi nás vkrádat, zmízíme, až se zas rozední.
17.11.2009 19:33

Závoj z mlh

    Nebeské přadleny závoj z mlh upředly, aby nás zahalil před lidmi. Ve víře v sny, jsme noci prosnili,  jak zmoudřeli nevlídní.  Do ostnů dnů jsme vržení zase, když ráno otevře oblohu. Ještě ne, prosím, sluneční jase! Rozloučit s drahým se nemohu.
17.11.2009 19:31

Žaluji studánce

    Studánku v lese už obchází mráz z rána, dub do ní listí shazuje. Tak ráda k ní chodívám a sama, když duši láska spaluje.  Měsíc už vyšel, na hladině pluje, zdá se mi, že se usmívá. Kéž mi tě, milý, přičaruje! Tajná má láska je tak truchlivá!
17.11.2009 19:27

Ranní schůzka

  Ráno povstalo z květů chryzantém, bílých, jak ruce něžných chův. Podzimní jitro zní tklivým andantem, svůdně a tajemně voní vzduch. Ty za mnou tiše jdeš lesní cestou, snad, jako jelen za laní. Vodopád zpívá píseň tak tesknou,  po loukách už kráčí svítání.
17.11.2009 19:07

Podzimní láska

    Do mlhavých dnů září tichá světla  a zahrádka má už skoro usíná. Bílá růže ještě včera kvetla,  vidím však, že tiše umírá.  Polínek pár nám léto nevrátí,  za okny tančí podzimní déšť. My v objetí spolu, v něžné závrati  a jako ta růže, umíráme...
17.11.2009 19:07

Jsme jen přátelé?

    Zůstaň tu aspoň ještě do svítání, počkej si, než oheň dohoří. Brzy zas skončíme smutní a tak sami, svítání noc když pokoří. Cestu ti ukážu, až brány se otevřou  a den nás oddělí zase od sebe.  Jsme milenci, co se bojí a tak lžou. Všem říkají – jsme jen přátelé!

Cesty lásky

20.02.2010 20:57

Mozartovi

 Vy, malý pane s parukou plnou pudru, z podstavce klidně na svět zhlížíte. Toužím mocně zahrát vaši hudbu a vy si tu jen tak ztrnulý stojíte.   Do vašich not mi křídla asi nedorostla, prsty dřevění,zoufalstvím hubnu. Vy tu staletí sladce prospíte, já samým čekáním pod vámi snad...
20.02.2010 20:55

Ti muži ...

 Včera jako dnes chladno stále panuje. Únore, bratře, už nech ledy tát! V mlhavém dni se špatně parkuje, v takových ránech je asi nejlepší spát.   Taková nálada! Studené mám ruce. Slunce za mraky, asi si čaj dám. Co s láskou, když je už po záruce? Čas není na něhu a v náruči se...
20.02.2010 20:54

Ta romantická místa ...

 Já znám ta místa, jarním zpěvem okouzlená, uchvatným tak, že se zastavuje tep. V bílé mlze je krása utajená, na nebi plují mráčky a dravčí ladný let.   Taková místa máme. Spolu se scházíme a nejistí tak, jak listy z podzimu. Z pusté všednosti ke slunci kráčíme, za láskou bez viny, k...
22.11.2008 22:01

Růženec dnů

  Bylo to krásné a nikdy, nikdy dost! Copak se člověk lásky nasytí? Ač na zem snesla se chladná zimní noc, na lůžku z pomněnek ležíme zakrytí. Voníme k růžím v mrazivých nocích, studánky budíme z hlubokých snů. Ač spolu sdílíme nejhlubší pocit, tak růženec navléká se z osamělých dnů.
05.10.2008 11:43

Všednost lednových rán

  Je mi tak všedně, za kliku domu beru, tak těžce se zvedá závoj šedé mlhy. V mrazivém ránu, v bezútěšném šeru, vše stejné je a jeden den jak druhý. Však lednová jitra tiché kouzlo mají, láska si počkala za rohem ulice. Ti dva tak radostně k sobě pospíchají, zahřát si rty a sdělit co...
05.10.2008 10:22

Sladké lži

  Kdybys jen věděl, že zase jsem ti lhala, s půlnocí mámivou a v sladké rozkoši. Co jsem to říkala? Že mám tě tolik ráda, pravda to nebyla. To nikdo netuší.   V rozzářeném ránu jsem tě políbila, na cestu uzlík s chlebem svázala. Jistě jsi myslel, že jsem tvoje milá, to sladký jed lži jsem...
05.10.2008 10:21

Marná láska

  Nezemřu v náruči, která pro mne není, zoufalstvím nevím kudy mám jít dál. Snad jsi mne miloval, nebylo však ženy, s kterou jsi se v tajnosti nelaskal.   Studánka tak čistá je, v ní chladná voda, v hlubokých lesích před lidmi ukrytá. Za ní jednou přijdu. Ta síly mi dodá. Láska se něžně...
05.10.2008 10:07

Z noci plných hvězd

  Snilo se mi o lásce, za nocí plných hvězd, a růže v zahradě mi do oken voněly. Snila jsem tak sladce, dala jsem se svést, s měsíčním svitem se stíny míjely.   Nebyl to však měsíc, kdo se mnou tajně líhal, kdo objímal mne něžně v pomatených snech. Byl jsi to ty, kdo mne něžně líbal. a z...
05.10.2008 09:48

Křídla touhy

Na křídlech mé touhy chci se vznášet, v rozbřesku rána, za uplynulou nocí. Co všechno musí lidské srdce snášet ? Nový den je zas a tma nás nemá v moci. Do vázy jsi čerstvou růži potichu dal. Na lístek napsal jsi, že mne miluješ. Potichu, jak zloděj, za kliku jsi bral. Nechal jsi mne spát. Možná,...
05.10.2008 04:36

Ztracený cit

Nad obzorem tma se sbírá s první hvězdou půjdeš spát do spánku ti cvrček zpívá daleko jsem- nemusíš se bát Dobrou noc ti dávám z dálky spánek ti stesky zahojí do snů se vnoř jak do pohádky a nejedna rána přebolí Měsíc už vyplul mezi mraky bloudí jak věštec krajinou modlitbu posílám a polibek...
05.10.2008 04:16

Srdce na dlani

Mít srdce na dlani. Tak bych to chtěla ! S láskou čistá jít, jak píseň zrozená. Na křídlech holubic - k ní bych přiletěla ! Jak rosou ranní, tak slzami zrosená. Klekla bych na kámen. S modlitbou vroucí, řekla bych větru o lásce nehynoucí. By roznesl zprávu o srdci mém, že žije s ní navždy ve světě...
05.10.2008 03:46

Společná modlitba

  Bolí mne srdce, nemohu říci proč, příčina je snad ta má minulost. V té jsi sám nebyl a přesto ji znáš, jak by ti patřila .... proč ? To z lásky, má milá, když vidím tě plakat bez příčiny, a utíráš obrázky dávno mrtvých lidí, v sobotu při svících na našem stole oslovuješ mého Pána jménem...
05.10.2008 03:44

Pochybnosti

  Odloučení bolí, víc než umím říci, v slzách si čtu tvé krásné dopisy. V duchu tě vidím, jak kráčíš v suchém listí, mám se k tobě vrátit, co lásko má, co myslíš ? I pro mne tak krásně voní spadlé listí, ve vzduchu vznáší se z ohňů bílý dým. Snad sbíráš ovoce a snad na mne i...
05.10.2008 03:42

Není to o lásce

  Na slepé koleji stojí dva, za ruce se drží a mlčí, slova, jak vzpříčená kost v hrdle, stín živých se prodlužuje na pražcích, zarostlých starou trávou ....   Nechtěla nikdy stáhnout rolety. Na rohu domu stál a sledoval, jak celá se svléká v přítmí, stínohra paží a vlasů rozpuštěných, na...
05.10.2008 03:40

Budeme litovat

  Často se stane že nedospím noc. Budí mne touha. A též lásky moc.   Tak vcházíš sám, v černém plášti tmy. Mrak měsíc stíní ... Jak ten o tobě ví ?   Sama se nebráním. Toužíš mne milovat ?. Snad, až se rozední, budeme litovat ...
05.10.2008 03:38

Paměť lásky

  Do stromů, do trávy, do hladiny řek, uložím něžný tvůj polibek. Do mraků, do sítí pavoučích, aby se neztratil, až napadne sníh.   A také do polštářku co jsem ti šila, když v toužení nemohla jsem spát. Pro krásu polibku jsem uvěřila, že mohu tě opravdu milovat.   Do rosy, do deště,...
05.10.2008 03:36

Vrtochy

  Na špatném místě, ve špatný čas, v bláhovou dobu jsem potkala vás   Slíbil jste svatě, na vaši duši, při svatém kříži, - nemilovat.   V ložnici vaší, svíci jste zhasil. Růži jsem hodila, by srdce jste spasil.   Už jste se do mne - zamiloval ?  
05.10.2008 03:34

Věřím a miluji

Dnes věřím v lásku, co chodí potichu pak nečekaně udeří jak blesk byla jsem plná pochyb, konfliktů srdce mi svíral bolestivý stesk Tak se mne dotkla jeho prostá slova tak jsem se chvěla, když mne pohladil nemám strach přijmout co nepřichází znova vsázím na to, kde srdce má svůj cíl Věřím v...
05.10.2008 03:32

Cesty lásky

  V černých hvozdech kaple bílá cesta k ní je tajemná bosá k ní šla jedna milá když horoucností povadla   A láska v patách, v srdci tíha tak neskonale bolavá podzimem šla jedna milá opuštěná a churavá   Pohlídej vlky v temných lesích kamení ať jí nezraní trnité větve ať uhnou z...
05.10.2008 02:51

V hodině lásky

  V hodině lásky, když polykám slzy, a tajím své vrásky, a všechno mne mrzí pro jedinou chvíli, my bláhové ženy, když láska nás míjí, s ní klesáme k zemi.   Co zůstává s námi, je ztracená víra, v níž konec je známý a láska s ním zmírá.  
05.10.2008 02:50

Jabloňové sady

  Už zase padá šero do jabloňových sadů, v hladině rybníku se vzhlíží paní noc. Zářivé lekníny se pyšní svoji krásou a měsíc, ten tulák, má nad večerem moc.   Chceme se milovat, tak musíme se sejít! Na večerních cestách už světla ubývá. Doteky lásky se s tvými touží potkat, jako když...
05.10.2008 02:25

Tak nahá

  Svázala vlasy, mazlí se s tělem, s rozkoši sebelásky.   Ňadra ještě pevná, někdo je opustil. Nechal jí s nimi na cestě stát na pospas sobě.   Svléká se pro věčnost a mnoho ještě neví.   Pod sklaním převisem. Stínohra snů o citech, a slunce mísí modř levandulových...

Měsíční svit

05.10.2008 10:56

Deštný mrak

  Růže voní. Sedím v zahradě, za ptačího zpěvu dobře je – a jsem sama. V tom na obzoru, deštný mrak se žene. Ztrácí se nebes modrý klín, jen on zanechává šedý stín. A déšť listy stromů nešetří. Sama jsem byla, teď jsme tu tři. Země chce tolik pít! A mně zase snít, že ta z nebes čistá...
05.10.2008 05:50

Jak se táhnul den

  Myslím na to, jak se táhl den. Nenaplněný, zahalený mlžným oparem, se svítícími monitory počítačů, vřeštícími mobily a lidmi, narvanými parkovišti, narvanými obchody, nervózními davy.   Ptal jsi se, zda máš dnes večer příjít. Ne, toužím být dnes sama.   Ale teď, spánek v...
05.10.2008 05:48

Deštivý čas

Syrový den. Sotva kdo ho chápe. Ve své horší části – má fialový nádech. Ještě že svítí hvězdy..pobledlé od úsvitu. Nezvednu oči – ani srdce ne. V ulicí temných - okna osleplá. poskrovná světla – houpou se ve větru. V odlesku chodníků - svět jak po mrtvici. Jsou pokřtěné deštěm a plivanci a...
05.10.2008 05:32

Nespavost

Kdyby tak mohl spát v podkroví starého domu ! Nevětrané chodby nadávky na zdech nehtem vryto pro vždy kdo s kým tajně spává. V mezaninu vyhrnuje sukně ta, co se špatně vdala. Ta šílená samota ! Lascivní gesta a úsměvy poskvrněné bílé prádlo kdysi cnostných žen co nenasytně nabízely k pronájmu...
05.10.2008 05:29

Nedělní ráno

  V šedivém jitru mrholivém procházím se sama alejí. Listí se leskne na chodníku havrani v trávě snídají.         Je nedělní ráno, nerušené lidmi, vzduch voní vlhce po dešti. Do duše přichází pocit tak vlídný, utiší předtuchy z lidských neštěstí.       Vždyť...
05.10.2008 05:25

Labe

Okrášlená soumrakem, ještě nedozpívala, ještě neodsnila své záhadné sny. Zbývá se uložit mezi břehy, rozvlnit se v líném mihotání. Rybí těla se stříbřitě lesknou, v důvěře v její laskavé objetí. Tisknou se k sobě, jak by se milovali, a sen jim prochází očima a duší. Stromy obtěžkané...
05.10.2008 05:23

Ritornel

Já z jihu slyším, jak zní ritornely. Nyní! - když slast budí vzpomínky těla, k pohybu boků ještě nedozněly. Zas k slunci dlaně vzpínají se lehce. Jaká vábná, sladká je má láska k tobě, tak slza do květu růže skane měkce. Kéž jasmínu tě vůně zmámí zrána. Snad probudí tvou touhu, co dřímá i ve...
05.10.2008 05:22

Prosincová noc

Je mi tak zima, tak chladná jsi noci! K Vánocům jsi se vydala. Na černém sametu, září velké hvězdy. Ledové slzy jsi zvečera plakala. Sníh zdobí střechy. Ticho je tak svaté! A havrani spí kdesi v stromoví. Kam Láska se choulí, když země tolik studí ? Snad v srdci člověka. Kdo to ví ?
05.10.2008 05:11

Svatební noc

Tak prosté je říkat - miluji tě, a s něhou se dotýkat tvých skrání. Láska mi sama vede dlaně, po drahách tvých utajených přání A co je za očima ? A co je za tvou duší ? A co je za srdcem ? Tak lehce a zvolna přichází má touha, tak neslyšně se blíží bouře smyslů mých. S přivřenými víčky necháváš...
05.10.2008 05:07

Nezkracuj si cestu

  V pokoji tichém, s modrými stíny, růže ve váze se krásou honosí. Měsíc věstec zná mé tiché splíny , ne slzy, ale noc mé oči zarosí. Snad nechceš se milovat v noční závrati? Na těle doteky, jak bledá je tvá tvář. Se sluncem ranním se touha už nevrátí, zemřeš mi v náruči, až pohasne tvá...
05.10.2008 05:04

Portrét

Kdyby býval nebránil mi stud řekla bych si, ale v myšlenkách tvých bylo tolik síly a pocitů mužských, že jsem měla strach, abys mne nezranil. V rozechvění ti to jen sama říkám, co mohl jsi mi poznat v pohledu, ale díval jsi se často někam jinam. Na stole ještě notový papír rozepsaný....
05.10.2008 04:55

Tím drásavým navrch

Když jarní vítr po zimě zavane pověsím na trám peřinu obrácenou k slunci. Se sny a úzkostmi navrch. Jak prudké deště na pokraji léta a vítr ve větvích stromů se vzdouvá do zapomnění. Tak padají mé vzpomínky dolů . Ale léto je daleko, řeka se třpytí jak smaragdy a na slunci tají mé sny....
05.10.2008 04:46

Motýli temnot

Motýli temnot! Bez cíle nocí letí, uhranutí světlem, síly napínají, a – smrti jdou vstříc. I noční můry smrt prožívají. Jak křídla chtivě roztahují! Jak muži svou náruč, i dívky své nohy. Pro orgastické opojení. V moci temnoty. Zapomnění! Ještě ten nejkrásnějši let! Nad lampou....
05.10.2008 04:43

Noční pták

Při půlnočním průletu nad městem poznal, že světlo je pomíjivé. A ví, že noční lampa, neosvítí svět. I obrovská svíce, planoucí na oltáři, největšího chrámu, zhasne hned, při závanu větru... Je zklamán, tím co ví. Viděl padat, člověka pod tíhou nicoty. Zažil i vzlet ducha, z...
05.10.2008 04:14

Jasmínová chvíle

  Taková mírná Jasmínová chvíle. Je skoro jaro, dává se do deště. Ještě tu voní jasmínový čaj. Pomalu sklízím , co jsem zasela a myslím, že mám zlomené srdce.   Proto nezamykám dveře.   Do sebe schoulená, bez lásky jsem bosá. A zima mi jezdí prstem po zádech. Je skoro jaro ! Lámou se...
05.10.2008 04:11

Tíživé sny

  Pomalu se převaluje mlha. Pomalu se převalují vody. Srdce se odmlčelo a víčka padají. Tichý šepot tě noří do bezesnění. Nad obzorem se zvedají temné kopce, Mraky se válejí nad nimi. Není to hezké, ale ani ošklivé. Je to Nic. Jen odraz vědomí. Táhlé tóny hudby tě vedou do jeskyně. Tvé touhy a...
05.10.2008 04:08

Vzedmuté břicho

Položil jsi mi dlaň na břicho vzedmuté hrůzou z tohoto světa a řekl jsi mi neklesej do hlubin bez víry neklesej do temnot bez lásky neklesej sama před sebou v nenávisti neměj nikoho byť by ti ublížil sebevíc odpouštěj miluj nekřič a nezoufej si sama bez příčiny Na vinách lidí stojí...
05.10.2008 04:06

Mesiáš

Je doba Příchodu ale já Mesiáše nečekám už se dostavil a není to tak krásné chvěje se zem pod jeho kroky a právo střídá bezpráví je to ten muž, co zrána uklízí ulice po nočních orgiích Vždycky když jdu kolem, pozdravím ho dám mu kousek chleba a hrnek s čajem pokývne hlavou s nedívá se do očí jeho...
05.10.2008 04:04

Co bude

Krajiny zelené nekonečné, krásné, šumění vody z bystřinek. Všude to ticho, milost, světlo jasné, není již bolesti a utrpení vzdech. Není však touha, co zvedá srdce k nebi, není už sladkosti ze spojení těl. Nemusíš se bát o každý kousek chleba, všechno teď nadosah, na cos kdy pomyslel. A cos dávno...
05.10.2008 03:59

Mezi drakem a hadem

V polovině noci se člověk budí a sahá po budíku. Ještě chvíli spát než odemkne dveře a oči zatne do prostoru, jakoby hledal dozvuky neděle. V zateplené posteli, v neprodyšných zdech, s oživlými obrazy je sotva slyšet dech. Ještě neví, člověk se svěšenou rukou přes stolek s budíkem, že za pár...
05.10.2008 03:57

Tichý déšť

V mihotavém světle svíčky, má čas jiný rozměr, víš ? Čekám, až přijde skutečná půlnoc. Na černém sametu dva malé prstýnky. Klíčky zlatými otvíráš brány, světlo za očima oslepuje mne, vidoucí. Hltavě piješ z dlaní černé paní. A já ? Mezi koleny svírám jablko. Šeptáš si o nekonečnu. Praská mi kůže...
05.10.2008 03:55

Hladový pták

Hladový pták se prochází po okně po celý den. Podzimní list dolétl k zemi jak milostný dopis, neotevřený, a umíral - jak umírá nevyslyšený cit. Mží do stromů. Mraky se táhnou krajinou a tak, tíseň rozprostřou v prostírkách. Nejde ti usnout a je ti úzko, máš neurčitý strach.... Vzpomínky...
05.10.2008 03:13

Konec všem snům

  Zatímco v osudu je dávno rozhodnuto, srdce mé odmítá tu pravdu pochopit. Je to tak těžké a je mi vskutku líto, lásku všech lásek navždy opustit!   Jak řeka plyne, stromy k tomu kolem, už zítra budu sůl svých očí pít. Jen duše doufá, s tichým, tajným bolem, že mohu aspoň sny své touhy...
05.10.2008 03:10

Ztracený anděl

  Zas uhasíná den . A temní se obloha. Ptáci, mí bratři, se chystají už spát.. Trápím se sám. Však Tebe si zavolám, když nikdo z lidí už nemá na mne čas.   Ticho a bezvětří. Žádný šumot křídel. Kousíček pod nebem malý domov mám. Dívám se po hvězdách. Tolik jsem jich viděl ! A z nebe ? Ani...
05.10.2008 02:39

Měsíci!

  Toužíme mít sny v nocích, co se kdy jen zrodí, aby svět vášně nám nikdy žhnout nepřestal, ale až přestane, až ochladne a zhasne, aby zas druhý snil kouzla jeho dál.   Ty ale, tak vzdálený jen v odrazu světla svého, sníš ve svém jasu a třpytu z vlastní nálady, a navlékáš stesk tam, kde...

Letní čas

13.01.2010 05:15

Najdi mne

Proč lásko jsi duši rozehřála? Nevěřím, že něco znamenáš. V samotě jsem si kdys rozestlala. Co komu po tom, o čem já sním? Prostá tvá krása mně okouzlila. V pohledu jeho jsi procitla. A jeho úsměv jsi prozářila, dotekem jsi nás tak spojila. Stopy v písku jsem mu zanechala, i milostný dopis v...
13.01.2010 05:14

Nevěra

Už nežárlím, nepláču, nebojím se. Neprosím, nezoufám si, nemodlím se. Posvátná přísaha tu nahá stála, když Nevěra si talár oblékala. Já nežárlím, nepláču, nebojím se. Lituji, utíkám ti, nestydím se. Když pelechem se lože lásky stává, bolestnou hořkost v srdci zanechává. 
13.01.2010 05:12

Věřím v lásku

 Věřím v lásku, co tak tiše chodí, než udeří náhle jak blesk. Konec je smutkům. Ať zvony zvoní, nyní mám v srdci jiný stesk! Stačil pohled, nic už neutají, dotkne-li se, já umírám. Poupě mi vložil do horkých dlaní, v růžích si lůžko ustýlám. Věřím, že andělé nad námi bdí, doufám, že oba...
13.01.2010 05:10

Molo

 A zase ve snách maluji svá rána a zase cítím mokrý, chladný břeh. U mola zakotví ta loďka stará, až opustí nás i poslední vzdech. Zatím je noc, ta hladina je temná, tak spát a nechat sny plout do rána. Molo je náruč, co nás čekávala. Touha už není, mysl mlhavá... Stokrát jsme kotvili a...
13.01.2010 05:07

Letní déšť

Tak zvolna a lehce padá letní déšť, k závrati vůně tak omamná. Čeří hladiny jezer a milých řek, letní ta chvíle je záhadná. Každý list stromu touží ty kapky nést, by zlíbán sluncem léta směl být. Sveden svou touhou a záhy opuštěn, o letních přívalech může snít. Jsem stejná jak strom, a ty jsi mým...

Polní cestou

05.10.2008 05:43

Šípkový čaj

Za křivým plůtkem zahrádka jak dlaň, a dům bílý s rozpadlými krovy. Tam tak často ve snech chodívám, když srdce tak stýská si a nekonečně bolí. A květy v odkvětu, tak tlivě krásně voní, jak dlaně, co vyprahle klesly v starý klín. Nad lesy brdskými se deštné mraky honí, všude kolem klid a nekonečný...
05.10.2008 04:59

Malíř

Myslím, že máš raději stromy na podzim, a listí zbarvené, sluncem pozlacené, v samotě, která neohlušuje bytí. Jsi sám sebou, rozkročen na kopci, měříš zrakem krajinu a už víš, jak hluboko zasáhneš do lidského vědomí. Vím, že jsi kdysi chtěl malovat jaro, svázat sluneční paprsky pentličkou...
05.10.2008 03:02

Růžové probuzení

    V kouzelných ránech se probouzíme spolu a obzor jasní se světlem růžovým. V myšlenkách nyní už není stopy bolu, louky voní sladce dechem medovým.   Je prostřeno k létu. Vůně z lesů vane. Však borovic se půjdu tajně, tiše ptát. Zdali-li tvá láska náhle neochladne, až zase budeš na...
05.10.2008 03:01

Zlaté stráně

  Vím, že jsem neměla jít na tu stráň, kde jsi ty ležel, sám a zasněný. Pod ní tak voněl pšeničný lán, a ptáci zpívali, den byl jak zlacený.     Sluncem oblázky jak v řece zářily! A rybí mlčení se stříbřitě míhalo. Byla jsem celičká zrudlá od lásky, stalo se to, o čem nám se...
05.10.2008 03:00

V červnovém jitru

  Na mezi zelené čekal jsi na mě, zdálky jsem tě už viděla. Na nebi mraky pluly tak ladně, řeka v kraji se něžně vlnila.   Lučními travami jsem běžela k tobě, ty jsi mě něžně políbil. A v háji zeleném jsme ulehli k sobě, tělem jsi svět mi zastínil  
05.10.2008 02:59

Zlatá rána

  Na bílé peřiny se zavěsilo slunce, vítr si v korunách tančil a hrál. A ptákům za písně dal po korunce, aby snad příště nebyl zase sám.   V těch ránech zázraků jsme se milovali a zvony z údolí nám ukrádaly čas. Na rtech svých jsme polibky pojídali, ještě ty chvíle jsme chtěli spolu...
05.10.2008 02:58

Nedělní ráno

  Na bílých polštářích leží naše láska, snídáme spolu z jednoho talíře. Pod okny zahrada plná květů jara, den slunce maluje duší malíře.   V hlubokých snech spolu zakleti, v zahradě tiché pod noční oblohou. Láska nás uvrhla do něžného zajetí, úklady temnot nás nyní nezmohou.  
05.10.2008 02:56

Nauč mne milovat

  Nauč mne jména hvězd dřív, než usneme, na měkkém mechu, v něžném objetí. Do lesů krásných ve snech pak půjdeme, za dešťů jarních, v hlubokém dojetí.   Nauč mne milovat dřív, než zemřeme, v srdci mám tolik divné prázdnoty. V tajemných chvílích si všechno řekneme, šťastni pak upadnem´ do...
05.10.2008 02:55

Blažené ostrovy

  Blažené ostrovy   Jak bylo včera a co dnes má být? Úzkostný strach je v rukou démona. Večeřet s ptáky, o něžném vánku snít, okamžik smutku radost překoná.   Je láska spásná a má navždy žít, s pocitem víry, že nás věčnost spojí. V náruči toužebné teď svírat ji a mít pro všechno to,...

Vyhledávání

Hra světel a stínů

Jsme němí

Prochází krajinou, bledý jak ty, když po probdělé noci snídáš. Jako ty míváš, i on má své sny, ráno je však rád zapomínáš.   Ta slova, co tak skrýváš mezi rty! Do noci z okna jen tak zíráš. Nešílíš lásko, měsíc ti jen zbyl, tajemně s ním v noci mluvíváš.   Kde jsou ty časy, kdy jsme si...

Zlomená láska

Zatímco v osudu je rozhodnuto, srdce odmítá pravdu pochopit. Je to tak těžké, a je mi líto, že musím svou lásku navždy opustit.   A řeka plyne v tom truchlivém čase, stromy se nad ní tiše sklánějí. Hvězdy vyšly a je tu tak krásně, že city k tobě se mocně poutají.   Do písku napíšu, že tě...

Já žárlím

Lidé si vskutku nerozumí, motají se jim myšlenky. Záletné, hříšné milenky! A noci jejich kroky tlumí. A tak žijí jak na výsluní. Luští si svoje tajenky, v kabelce loví řasenky. V osudech mužů klidně trůní. Já žárlím a vím, jak se na ně díváš! Až k závrati žárlím na tebe a cloumá se mnou prudký...

Měl bys mít strach

Jsem jako přeludy s maskou ženy, někdy mi bývá nejhůře. Když líbám tě, tak jak naposledy, bohyně  blízká nestvůře.   Mé prsty jak struny nataženy, povolné něžné drezůře, vyťukat písmena z abecedy. Neujdou přísné cenzuře!   Mou masku mi sejmi jako slupku. Touha se svíjí kolem...

Dilema

Na prstu otlak od prstýnku, v tváři vrásku ženáčů, oči visely chvilku. Oči lásky hledačů.   A co když jde o menší mýlku? Po ženatých nepláču. Kapka potu na knírku. A úsměv rozsévačů.   Večerem zahrada zavoněla, na cestě svítil oblázek, měla jsem mnoho otázek.   A tak jsem se nočním...

Chiméry

 Chci, aby žily víly, s vlasy až k pasu, podobné klasu a hrály na citery, Ty prapodivné síly! V poledním žáru, jdou za vůní luk. Jako letní chiméry...

Havrani

 Lednové noci, mrazivé a temné. Kam jste jenom slunce schovaly? Kam zmizely stíny lehkověrné, kam srdce, co v lásku doufaly?   Ne jinak, až den oponu zvedne! Havrani pod oknem čekali, zda padne cosi do půdy černé, aby pak almužnu sbírali.

Vřesoviště

 Ve sněhu jsou cesty ještě kluzké a stopy zvěře vedou do lesů. Padají vločky z nebe tak hustě! A vítr si zazpívá z partesů.   Moje myšlenky tak strašně smutné, však ti je také brzy přinesu. Složím je do veršů ve vší úctě a večer je do ouška přednesu.   Že jsem tak čekala na...

Rozchod

Pokorně stála´s vedle mne, jen úsměv zbyl z té krásné mladé dívky. Co se to stalo? Nevím sám. Nejdu už dál a tiše říkám - díky.   Nemohu dál, a to je vše! Osud nemá pod textem vysvětlivky. Sny neletí už ke hvězdám. Bez nich jsem ztracený, tak říkám - díky.   A srdce si snad trochu...

Tajemství

 Až se tvé oči probudí do chladného rána a ze stromů bude padat zmrzlý sníh, za mdlého rozbřesku je má báseň rozepsána. Cosi mi řeklo, že ti ji poslat smím.   Přečti ji, prosím, ta slova jsou jen pochytána, z myšlenek, pocitů, o čem člověk sní. Svítá už - obloha je ještě rozestlána a...

Píseň o lásce

 Pro  bolest duše nechápu, čím jsem dnes a čím jsem byla včera. Můj smutek má jméno nedůvěra. Už vím co vím. V tom netápu.   Lásko má, matko návratů, nevrátím-li se zpět do večera, půjč mi ta bílá andělská pera a vezmi tíseň z přehmatů.   A z lásky, když cit je ponížený, svádím...

Čarosvit

Ve svítání rán kouzla mizí. Ten tichý žal, že noc skončila! A možná si budeme cizí, když povíš, sbohem, má milá. Sbohem je možná žehnání.  Bylinky z hrnku jsem upila. Čarosvit pochybnost zahání. Do růží jsem hlavu složila.  

Cesty básníků

Pojď se mnou, cestou z heřmánku, uzdrav mne slovem, mlčením. A čistou vodu ze džbánku, podej všem tichým, zkroušeným. Pojď se mnou, cestou poutníků, kteří si nesou v torně chléb, a verše mrtvých básníků. Ve slunci tak zářivý střep!  

Objetí

Proč si myslíš, že jsi sám? Jako kůra krásný strom, jako břeh spící řeku, tak tě v duchu objímám a do snů jsi, drahý, zván. Zníš mi jako tichý zvon. Jako dech dávných věků, tak tě v sobě nosívám. 

Tíha lásky

Každý den jak korálek, pouštíš mezi prsty. Sny ze suchých fialek, úzkostně se svrkly. Taková tíha přišla! A pavučiny ví, jak by se moucha chytla, letící kolem zdí. Řekni jen: "Miluji!" já zašeptám: "Co smím, ti daruji".  

Sluneční stráně

Sluneční stráně

Asi jsem neměla jít na tu stráň, však byl jsi tam sám a zasněný. Tak prudce zavoněl pšeničný lán! Den tak nádherný,jak zlacený. Víla tě mohla líbat! A ty spíš. V náruči louky tak bezbranný.  Víčka se chvějí.O něčem snad sníš?  V mé lásce také tak ztracený. Radostí i štěstím jsem...

Usnula láska

Usnula láska

Usíná láska mezi tulipány, hvězda ji spadla do vlasů. Ten sen se nám zdál, protože jsme spali na louce měkké jak z atlasu.   Bylo to krásné, v té červnové noci. Možná, že tam spící zůstala. Květy se po ní samou touhou chvěly, nemohly snad usnout do rána.   Když vstane slunce k ránu nad...

Tajemné cesty lásky

Tajemné cesty lásky

 Tak často počítám hvězdy za úplňku a myslím na ty, co se milují. Tajemné cesty si láska vytýčila, doteky něhy věčnost slibují.   Cestami srnců,tak tiše,za pramenem, lidská vášeň se žízni podobá, svedeni osudem, souzeni jsme nebem. Srdce touží, mysl je zmatená.

Svět za vrátky

Svět za vrátky

Za vrátky je svět, plný nevinnosti, v září slunce vzduch zavoní. Snídáme spolu, plní pochybnosti. snad ještě zítra .. kdo to ví?   Heřmánkové cesty nás zavádějí. Vůně nás svádí ke snění. To létem jsme oba tak omámení, do vábných citů stržení. 

Zakázané ovoce

Zakázané ovoce

Na tichých místech, kde zpívají jen ptáci, byli jsme spolu, v našich snech. Jahody k snídani, vodu ze studánky, kolem dokola měkký mech.   Svíráš mi ruku, bojím se říci slovo, horká jsem jak slunce polední. I když se milujem, bolesti je mnoho. Oba jsme někomu nevěrní. 

Přišla láska

Přišla láska

Přišla to ráno, zahradními vrátky, v trávě se ještě rosa třpytila. Proč odemkla jsem své zámky, trochu se mi divila …   Na růžích ještě spí nevinnost rána a v kráse květů slunce se vzhlíží. Obloha je rozestlána, do srdce šíp mi míří … 

Polibky v dešti

Polibky v dešti

  Déšť klesá tak zmámeně do kopretin, lekníny v jezírku dřímají, polední zvony nám vyzvánějí a naše rty se líbají...   Slunce si pohrává se svými stíny, listy si s větrem šeptají, tajemství, co ví jen kopretiny, stejně, jako my, neznají.   Jsem jako ta louka před senosečí, tvé ruce...

Nedělní večer

Nedělní večer

Na stole leží kniha nedočtená, na stránkách růže uvadá. Do oken hledí unavená žena, den se do noci propadá.   Do stromů padá jemná noční rosa. Kam zmizel ten den předešlý? Ráno se vloudí, jak rusalka bosá, vezme člověku tiché sny. 

Srub v horách

23.03.2011 19:55

Až k zatracení

Zimní noc se hvězdami náhle rozzářila. Hledám tu, která je jen má. Jedna mi přeci své světlo přislíbila, když tonula jsem v temnotách. Jsou chvíle, které sám člověk nedocení, hned zmizí, když spolkne je čas. Pro samu krásu pak odsouzen k zatracení, v srdci však touží prožít ji zas.
05.10.2008 11:45

Probuzení

  Mraky se k ránu s větrem potýkají, teprve před chvílí ustal tichý déšť. Milenci se sebe něžně dotýkají. Drobky lásky tak ze stolu smést! Na temném pozadí hrozivých mraků, zlatí se slunce v úchvatné záři. Líbají se dva, s vášní, bez rozpaků, růže na okně se tajemně tváří.
05.10.2008 11:37

Láska

  Je to tak těžké, osud nás dva dělí! Chci se tě dotýkat, však nesmím ti to říct! Svět není pro nás. I kdybychom chtěli! Chybí nám síla – my musíme s tím žít! Vím však, že láska, která nezná hranic, sama nás povede a řekne snad - jak dál. I kdyby všechno bylo časem na nic, zůstane touha, nad...
05.10.2008 11:35

Měsíční svit

  Růže se sladce rozvoněly, na záhoně pod oknem mým. Tóny noci rozezněly, hvězdy svým hlasem stříbrným. Měsíční svit do oken vstoupil, zalil mne láskou, jako ty. O moji věrnost tě neoloupil. Jen daroval mi krásné sny.
05.10.2008 10:25

Já sním

  Já toužím zase spatřit, jak sněženky vykvetou náhle, zemi pokryjí bílým zázrakem, a led začne opouštět horské stráně, zavoní jaro s večerním soumrakem.   Já sním o tom, že první ptačí hlas mne probudí z noci a já si dám svůj ranní čínský čaj, slunce nyní má život ve své moci a svůdně...
05.10.2008 05:39

Za Ivanem Blatným

Podzimně mžilo do korun stromů podvečer se skláněl nad Brnem šla jsem jen tak, pomalu domů a sám Ivan Blatný mne provázel " Nebe je modré jak karfiol" tak úchvatně smutná metafora v tom verši je krása, něha i bol a vzpomínka na mého profesora S pokorou v srdci si říkám jeho básně a večer se...
05.10.2008 05:34

Zrcadlení

  Na tichém místě, pod ochranou Boží, stojí prostý, bílý, nenápadný chrám. Z blízké vesnice tam lidé rádi chodí, poslechnout si Slovo, jak miluje je Pán.     Růženec se modlí bezzubými ústy, babičky, co v odříkání lásku dávají. Do oblak bílých stoupá svatá píseň, to hlasy věřících...
05.10.2008 04:52

Je to poezie?

Máš lásku ? Dej mi ji. Než slunce vyjde. Ještě je duše osleplá temnotou. Ve vichřici kráčím, po cestách dávných lidí. Já, vyznavačka snů a milenka Harmonie. Mé neštěstí je snění. A to je poezie ? Bože ! Mučivá a těžká, drátěná košile. Do žeber mne tlačí. Do ramen zadírá. Pálí a souží. Ať...
05.10.2008 04:49

Jestřábí pírko

Pro pírko jestřábí, údolím procházím, nade mnou obloha, pod nohama zem. Hrst suché trávy, odkvetlé máky, deštný mrak nad horou... Magický den ! Jestřábí plachtění, vysoko v oblacích, pro pírko sehnu se, než vítr ho odnese, dám ti ho z večera, až rybník rozkvete, nočními květy hvězd......
05.10.2008 04:40

Chrám

Chrám lesa. Ranní svit. Vír ptačích křídel, úzkostný křik,..... a jinak klid. Taj stínů. Stačí číst ! Podzimní květ, spadlý list,..... a dá se tak snít. Studánka v lese. Dá se z ní pít. Sladkobol z lásky, pro věčný cit,........ i tak se dá žít.
05.10.2008 04:34

Zase spolu

V jemných a kouzelných tónech flétny, nedělní soumrak se snáší pomalu. Vítr si tančí svůj taneček vzletný a slunce přehlíží mou malou zahradu. Růže a pivoňky, macešky něžné, irisy hrdé, karafiátky sněžné, kopečky pomněnek a hebká těl včel. Věneček uvinu . Vím, že bys to chtěl ! Nad kopci se snáší...
05.10.2008 04:31

S létem

Ach ! Ta vonící loučka a říčka plná ryb, na svět se dívám v němém úžasu. . V milosti, kráse - našla jsem svůj klid, na samém dně duše ... bez času. Ty šumící břízy ! To ticho velebné, kopce se vlní jak boky zralých žen. Člověk tak rád si do trávy usedne, pod keř plný růží. Být, nic než to a ticho...
05.10.2008 04:26

Za zpěvů ptačích

Za zpěvů ptačích já jsem si tě vzala a náš les nám požehnání dal. Na mezi vonící planá růže vzplála, a vítr nad řekou tklivou píseň hrál. Jen pro lásku, a jen pro ni jsem tu žila, za nocí studených se hřála nadějí. V objetí tvém tak ráda jsem já snila, láska a touha - věčné mámení. Říkali o nás...
05.10.2008 04:23

Až k rozednění

Budeme se milovat v ledových dnech. Snad hvězdy nám posvítí, sníh ustele bílé lože svatební a mlha večerní mi jemný závoj utká. Budeme se líbat v mrazivých ránech. Na okna nakreslí Mistr svůj ledový květ, havran pročeše mi dlouhé tmavé vlasy a pod křídlo schová můj nezhojený stesk. Budeme se...
05.10.2008 04:21

Snaž se odejít

Ponech mi alespoň trochu toho smutku, nebo se zrcadli v slzách mé sebelásky. Vzdávám svůj boj s prchavými stíny, nacházím soulad s trpěnými splíny, v zárodku lásky se krčí prý nenávist. Co na to říct ? Ponech mi alespoň trochu toho snění, nebo se neztrácej tak rychle z paměti. Už s hvězdou ranní...
05.10.2008 04:18

Večer nad horami

Večer se už snáší nad horami, vůně dýmu táhne krajem zšeřelým, v myšlenkách spolu,ale opuštěni,sami. Znáš ten stesk ? Je jak temný stín. Po skleničce vína hlava trochu blázní. Bůh přidělil mi v smutku těžký kříž. Večerní chlad se vleče těžce z mlází a blízkost tvá mi nepřichází vstříc. Když hlavu...
05.10.2008 03:53

Naděje

Odchází zvolna stará, temná noc. Z lásky včerejší nám zbyl sotva vzdech. Ruka se chvěje. Ztratila už moc. Neboj se. Přijde to. Něžný, svatý dech. Mandlemi voní na stole můj chléb, a tvé horké víno chladne v konvici. Na poli pšenice. U ní starý chlév ... Rozinky tmavé. Oči toužící .......
05.10.2008 03:52

Setba

Teprve k ránu ustal déšť. Ještě pár kapek po oknech sklouzlo. Na prahu stojíš, lásku chceš vnést do křehkých snů mých. Spala jsem tak dlouho ! Vrcholky hor, s korunou zlatou, nad nimi křídla - vznešený to let . Po cestě jdeme. Tou stezkou starou. A láska nás provází. Náš utajený svět ! Cestou...
05.10.2008 03:50

Neboj se, prosím

Až se mne naše řeka bude zjara ptát, zda chci zase chodit po březích s tebou , já řeknu - ano -. Nesmím se už bát. Půjdu - s tou tíhou - přebolenou. Až slunce se dotkne paprsky svými, poupátek podléšek, pod sněhem stulenými, tvůj krok se přidá k mému. Ano ? Půjdeme spolu za polibky ztracenými. A...
05.10.2008 03:48

V tom předjaří

V tom předjaří ! Ještě si chladno zapanuje. Ale když svítá, slyším už ptáky, jak sem tam hledají do zobáčku. Tak to je předjaří. Už se to chystá ! A řeka ? Slunce si přivstane a slídí, jestli už ledový kabát rozepíná. Však ve švech už praská a sténá. Ale na hladině se tváří, jakoby nic ! A láska...
05.10.2008 03:29

O podivných hrách lásky

Někdy se chová jak prodejná holka, jindy pak jak dáma vznešená. Někdy si hraje krutě s tvými city, jindy vyvádí jak baba bláznivá. A jen si pomyslíš, že kraluje ti v srdci, tak šaškovský kabát si navlékne. A když ji ženeš od svého prahu, jak poslední žebrák se přivleče. Zapal ji svíčku a počkej...
05.10.2008 03:27

Drak

Drak připoutaný k zápěstí, neznámá tvář v odrazu výlohy, svět, který se zmítá nad propastí, a já s ním. Na stole, báseň nedopsaná, ve sklenici víno, vyčpěle páchne, a stejně tak i dech večera. A také stromy. A podzimní květy. A také městské kočky. Blýskají očima, - jak holky toulavé. Třou se o...
05.10.2008 03:15

Znám jedno místo

  Znám jedno místo, plné vroucí něhy, často v něm pobývám, sama a toužící. Zelené ticho a řeka mezi břehy, prokvetlá tráva, vzduch sluncem vonící.   S harfičkou sedává tam malá vodní paní, písněmi o vodě si zkrášluje svůj čas. Opřená o strom se dívám na svítání, jak slunce rozmarně...
05.10.2008 02:52

Kouzelná rána

  V kouzelných ránech se probouzíme spolu a obzor jasní se světlem růžovým. V myšlenkách nyní už není stopy bolu, louky voní sladce dechem medovým.   Je prostřeno k létu. Vůně z lesů vane. Však borovic se půjdu tajně, tiše ptát. Zdali-li tvá láska náhle neochladne, až zase budeš na jinou...
05.10.2008 02:47

Usnula nám láska

  Usnula nám láska. Do tůně snad spadla? Vylov mi alespoň ještě její vzdech.   Byla tu sama. A noc se k nám vkradla. Hlasem tak smutným zpívá v bílých zdech ...   Ty zdi jsme si stavěli, když jsme se milovali, jak stulíky žluté na noční hladině. Do tmy jsme hleděli, sami se...
05.10.2008 02:43

Ty chvíle

  Ty chvíle za nás nikdo neodžije, ty věci nelze jen tak pro nic mít! To slovo, co se navždy v paměť vpije, a city, jež nás mohou obejít.    A tiché kletby zašeptané k ránu, když z postele se vstává, je to kříž. Já přesto myslím, že jsi víc než v právu, když pro jiného o své lásce...
05.10.2008 02:42

Studánka

  Tu studánka! Jak plná slunce! Snad někdo z ní už někdy pil ... Jeden lásku neunesl, druhý o ní jenom snil.   Prvnímu líto prázdných citů, tak do dlaní si vodu bral. Voda mu tekla mezi prsty, nakonec lásku neustál.   Druhému se hvězda přiklonila, a voda v dlaních zteplala. Tak v...
05.10.2008 02:41

Můj přístav

  Ztichněte a sněte, jako v zapomnění a poslouchejte písně andělů. Nechoďte za nimi za noci a bdělí, měsíc vás táhne k bludným kořenům.   Sněte však: o hudbě, která vám zní v duši, z touhy nelze dopsat milostný list. Svítání, ráno náš hluboký klid ruší. V rozbřesku dne si nikdo není...

Osud

23.03.2011 19:47

Nezávidím

Nezávidím andělům, že křídla mají, ani jejich úděl ne. Prý na zlaté horny pánubohu hrají, v nebi, vždycky v poledne.   Nezávidím ptákům, létat sami mohou, i já s básní se vznáším. Po světě si kráčím, se svou starou loutnou, hvězdy v úsvitu zháším.  
23.03.2011 19:46

Perla na dně láhve

Perlo na dně lahve temněrudého vína! Začala noc a tma soumrak stíhá,¨ červnová noc, svíce rozkomíhá, posvátná vlhká noc, ta zvláštní sladká síla. V ní se miluje a neumírá... Safíry vytrácela noční mlhovina a v trávinách až do slunce líhá. A svítání už plášť noci stříhá, aby s dnem noc, to černé s...
13.01.2010 23:35

Tatínku

Na té trati už vlak dávno nejezdí, zbyly jen pražce a vzpomínky. Dříve tam stávalo malé nádraží, na něm nás čekaly maminky. V létě mi zavoní květy akátů, písnička bolí až k ramenům. Akáty bílé, co jste mi provedly, že pláču tiše, jen vzpomenu. Tatínku, tak ráda bych tě potkala, na tom nádraží, co...
05.10.2008 10:54

Čajovna

  Čajovna na rohu , U Modré konvice, lákavá vůní, čaje a skořice. Na bílém obláčku, nese se touha, mučenky.květ - a noc je tak dlouhá … Není co vzpomínat, s nocí se zháší svět. Polibek na cestu ? Ne, je má odpověď. A lampář na rohu trochu se zasní, má hvězdu na tyči, někdy i zaspí ……. Aleji...
05.10.2008 10:53

Náladová

  Mraky jsou temné, ulice všední. Okamžik chvátá ode dne ke dni. Na černém pozadí čistě se tváří, dešťová kapka na nevlídné tváři.
05.10.2008 10:28

Slyším déšť

  Tak zvolna a lehce padá letní déšť, k závrati vůně tak omamná. Čeří hladiny jezer a milých řek, letní ta chvíle je záhadná. Každý list stromu touží ty kapky nést, by zlíbán sluncem léta směl být. Sveden tou touhou a záhy opuštěn, o letních přívalech může snít. Jsem jak ten strom, a ty jsi...
05.10.2008 10:19

Bláhové chvíle

  Zelené údolí, to skrylo nás tehdy, když jsme se spolu tajně líbali Tak plni lásky jsme do trávy si lehli, a v tichu poledním se něžně laskali.   Nebylo chvíle, kdybych zapomněla, jak jsi mi říkal že mne máš rád. Byla jsem bláhová a tak jsem uvěřila, že do smrti nejdelší mne budeš...
05.10.2008 10:18

Konec mým snům

  Na obloze se měsíc v mracích houpá, čekám na tebe, zblázněná a hloupá, z jezera se táhne tak podivný chlad. Minul jsi snad cestu? Nevidíš mne snad?   Dva stíny po mostě kráčí v objetí, napínám zrak, už vím, že jsi to ty. S jinou dívkou jdeš v něžném zajetí a nevidíš jak náhle zničil jsi...
05.10.2008 10:16

Zbytečné slzy

  Uzrály časy a zůstali jsme stát, láska nás tiše cestou míjela. Byla to chvíle, měl jsi mne rád, i já jsem tvé city ráda sdílela.. .   Loučím se s tebou. Slzy mne skrápí. Vzpomínky však jsou dávno za námi. Blázen se pro lásku večerem trápí, mučí se zbytečně trpkými ranami.
05.10.2008 10:15

Pomíjivosti

  Nádherné časy, když jsme se objímali, slunce nám žehnalo a vítr nám hrál. V slzách jsme lásku si věčnou přísahali, na prsou tvých jsem poznala svůj ráj.   A ve zlých časech jsem zůstali tak sami, nikdo nám nemůže za zlé nic mít. Svatební listiny jsme spolu roztrhali. stejně nenajdem už...
05.10.2008 10:01

Co nám zbývá

  Zůstali jsme stát v půli dlouhé cesty, najedou cítíme, že ztratili jsme směr. Stojím tu s tebou, oba jsme tak skleslí, trpíme pro to, co každý z nás chtěl.   Láska nás přelstila, nechala nás spolu, na rukou okovy nás tíží. Je to strach.. Beru tě pod paži. Půjdeme snad domů, překročíme...
05.10.2008 09:53

Půl sedmé z podzimu

Půl sedmé z podzimu ... Deštivý večer – vtírá se chlad, v protějších oknech se líbají milenci. Ona ještě včera se opírala o okenní rám A asi plakala. To bylo ještě léto. On ještě včera asi drtil v dlani nedopitou láhev A přemýšlel, zda má či nemá za ni jít a vkročit do podzimu. Je třeba...
05.10.2008 09:51

Příliš mnoho lásky

  Obloha byla zatažená, večer se snesl do ulic. Temnotou kráčí mladá žena, náruči smrti sama vstříc. Zklamaná vším, nic ji netěší, neví už, pro koho má žít. Myslí, že smrt něco vyřeší, bez bolesti bude snad snít.   Obloha stále zatažena, světlo života zhasíná. Umírá sama jedna...
05.10.2008 09:46

Rozpadání se v pomalém pohybu bytí

  Jsme šťastné manželství podle našich přátel. Ale tíha údělu klesá níž a níž. Spíš vedle mne a tížíš mne. Chci ulétnout do noci, do tmy před rozpadáním se - v naší posteli. Budík mlaská - odměřuje čas. Každou nocí jsme blíž věčnosti, každou nocí jsme více vedle sebe a bojím se přiznat, že...
05.10.2008 09:43

Zlomený klíč

Pokorně a tiše stárneš vedle mne, jen úsměv zbyl z té krásné mladé dívky. Co se to jen stalo ? Nevím sám, nemohu už dál a tiše říkám - díky. Tisíckrát procházím v myšlenkách, ten domov, co jsme oba milovali. Čas minul, už nehledíme ke hvězdám, léta spolu jsme, tedˇ bez lásky a - sami. Máš ještě...
05.10.2008 09:40

Nejsi tu

Snad – možná, že klam to touhy, vede mne za hranici rozumu. Před samým soumrakem – stín slunce dlouhý, zdobí tichý park. S knihou zde pobudu ! A přečtu si pár starých básní, v útěšném, sladkém pocitu. Vůně růží planých večer mi zkrášlí - krásně je zde – ty však – nejsi tu. Snad – možná –...
05.10.2008 09:35

Kavárna v neděli odpoledne

  U sklenky koňaku a šálku černé kávy, dobře se vykládá s mými přáteli. Novinky letí od jedněch úst k druhým, o svoje názory se každý rád podělí.   V rytmu těch řečí slova jsou jak ptáci, co vyplaší je rána z pistole.     Teď nevím oč jde, smysl se mi ztrácí, dívám se z okna,...
05.10.2008 09:29

Osudová

    Byl schopen pro hudbu si rozbíjet hlavu. O stromy, o skály, by vydaly svůj tón, a provázky vázat struny zpřetrhané, pro hudbu, jen pro hudbu , můj Pane,. a pro chvíli jak tě víc zaskočit a mít.             Ale tak obtěžkán touhou také tak...

Uvěř mi, Cyrano (sci fi poezie)

23.11.2008 23:56

Kde jsi, Cyrano?

  Snad tam, kde se protíná prostor a čas, tak jsme se, lásko, kdysi poznali. Já byla dívka ještě tak mladá, jen hvězdy o citech v noci zpívaly.   Snad, že to bylo kouzlo nepoznané, tak hlas muže mi sladce duší zněl! Psal jsi mi denně listy láskyplné,   do tajných míst...

Byl jsi to ty

23.03.2011 19:38

Jen málo

Toužím mít kousek od všeho, co je krásné, byť jen drobeček, co tu na mne zbyl. Z květů jen plátek, z nebe to modrojasné, žílu z kamene, kterou v sobě skryl. Toužím mít maličko od všeho s jemností, z růží trny, tu věrnou krásy stráž. Z hudby fantazii, z knihy pak moudrosti, vždy je uslyšíš, když se...
05.10.2008 11:48

Ty večery!

  Ty večery, když jsme spolu, objetí, něha, naše sliby. Hudba tichá hraje k tomu, tobě i mně se to tolik líbí. V náruči sníme o naši lásce, v ztemnělém, tichém pokoji. Měsíc je náš tichý strážce, ten o nás nikomu nepoví.
05.10.2008 11:39

Líbal jsi můj stín

Líbal jsi můj stín, v hájích stinných, prameny zurčely hluboko v podzemí. Slunce vrhalo žár ze světů tolik jiných, v náručí ztichlých luk jsi hledal zázemí. Líbal jsi však stín, co srdce dávno nemá, zemřely nám všechny sladké naděje. Tvá ruka v temnotách něco stále hledá, leč stín jež jsi líbal...
05.10.2008 11:30

Lekníny

  Na trávě se kapky zatřpytily, když rosa k ránu padala. Ve větvích se ptáci probudili a mlha se z luk zvedala. Lekníny bílé, všechno jste si vzaly a mlčky se tulíte do poupat. A skály černé, vždy jste nás ukrývaly! K vám měla jsem srdce připoutat...
05.10.2008 10:51

Poplujeme spolu

  Slunce a vánek, útěšné rozjímání, letní den takový, jaký má být. Touha po vodě, sladké zahálení, zpěv ptáků ve stromech - je o čem snít. O vůni borůvčí, o tichém lese, o mýtince malé, kterou jsi utajil. Studánka naše se zrcadlí tak křehce, blízko k ní tak a přeci mnoho mil. Hladina...
05.10.2008 10:49

Verše

  Četla jsem ti verše, za svítání, ptáci si o nás dvou tiše zpívali. Prožili jsme noc, bez milování, hvězdy na nebi únavou zívaly. Na konci srpna dny nás ještě hřály, horečka z touhy. A mnoho krásných slov. Ty vezme vítr, zmizí s létem v dáli. Báseň podzimu je skryje pod svůj krov.
05.10.2008 10:48

Zlaté penízky

  Už zlaté penízky trousí ráno, podzim přitančil do kraje. Na šňůrách vlaje čisté prádlo a vítr si ladí své nástroje. Ráda se líbám v něžném dešti, když listy k zemi klesají. Kdosi nám tiše lásku věští, stromy se cudně svlékají.
05.10.2008 10:32

Odešla láska

  Láska je ještě nedotčená, už na ni padá černý stín. Zašeptal vítr naše jména, a odešel spát do skalin.   Odešla láska, bez příčiny, po cestě naší s večerem. Kdo nám jen sečte naše viny? S kým ráno se každý proberem?   Odešla láska, slzy tu zbyly, a víčka se pláčem zachvějí. Jednou...
05.10.2008 10:30

Kdy to bylo?

  Bylo to ráno či snad v poledne? Láska tu stála se svěšenými křídly, kdesi v zahradě zazpíval kos a slunce zažehlo kopcům svatozář.   Bylo to ráno či v poledne? Cesta údolím vedla k mé touze, kdesi v tichém háji zazpívali ptáci, oblaka vítr roztahal po obloze.   Jsme spolu v jediném...
05.10.2008 03:08

Všechna láska musí být vylita

  Všechna láska musí být vylita.   Taková je touha, je sama sobě slastí a ještě víc to chce milovat do syta až tě pak přepadnou nepokoje, brouci a pavouci i stíny se ti vkradou do pokoje když necháš myšlenky plout a rozum kormidlo opouští.   Pak ráno vyjdeš sám do zahrady rosa se nad...
05.10.2008 03:05

Ve smrti spolu

  Ve snu vidím malé náměstí v letním odpoledni sedíme spolu pod kašnou a jíme chleba cítím neskonalou lásku bez chtění a poslouchám tiché letní šumění   Jsem s tebou a cítím klid a štěstí z batůžku vytahuješ láhev s vodou a nabízíš mi první doušek je mi tak, jak když jsi mi prvně vařil...
05.10.2008 02:36

Vrať se

  Tehdy mne hřál v mrazivých dnech, oheň z krbu, kam polínka jsi vkládal. Lože bylo měkké, jak bývá v lese mech. A za okny sníh tak zvolna, lehce padal.   To bylo tenkrát, za venkovské zimy, když nás oba stesky popadly. Doufali jsme v lásku. Byli jsme tak sniví, na tvrdou zem však jsme...
05.10.2008 02:32

Šeptal jsi mi verše

  Šeptal jsi mi verše.Večer za úplňku. Já je v šeru noci skryta sbírala. Jak bělavé perly z náhrdelníku, který jsem z lásky k tobě navlékala.   A byly večery, jen ticho bylo se mnou, jen z horských hájů stromů šumění. Byla jsem tichá a bylo to jen jednou, z lásky tak zmatená, i z toho...